Churchkhela

Churchkhela - tradiční gruzínská sladkost

Z jedné z nejdobrodružnějších cest jsem na obdarování svých blízkých přivezla samozřejmě chachu, gruzínskou pálenku, ale tu zatím ponecháme bez povšimnutí, přivezla jsem hlavně plný batoh churchkhely. Název, který láme jazyk. Pracovně jsme si ji proto nazvali ne zrovna moc slušně, podle tvaru jistě pochopíte proč.

Patří mezi typické speciality, na které narazíte v Gruzii na každém rohu, často přezdívaná "gruzínská snickers". Jde o vlašské nebo lískové ořechy navlečené na šňůře a obalené v pevné krustě z koncentrované hroznové šťávy s trochou mouky. Muži si je dříve brávali s sebou do boje pro svoji trvanlivost a nezbytný zdroj energie. Dnes se hodí na cestu do hor nebo na podzimní netradiční pohoštění.

Moravská churchkela

Vzpomínky, podzim, všudypřítomné ořechy a hroznová šťáva z právě vylisovaných hroznů způsobily, že jsem se rozhodla trošku si kulinářsky zavzpomínat. Výsledku jsem se nebála, tušila jsem, že si pochutnám! :-) Vyhledala jsem recepty, rady a videa, ale i tak jsem si stejně vše zjednodušila a přizpůsobila jiné zemi a vlastní pohodlnosti. Kdo by se do toho chtěl pustit, doporučuji podívat se na video a na chvíli se do Gruzie přenést.

A teď jednoduše, jak na to:

Budeme potřebovat ořechy, hroznovou šťávu a mouku. Pokud nevinaříte a nevlastníte lis, použijte odšťavňovač. Ořechy vylouskejte, půlky navlečte na provázek nebo položte na plech. V hrnci zahřejte hroznovou šťávu a pomalu přimíchejte mouku tak, aby jste docílili přibližně hustoty medu. Navlečené ořechy na provázku v připravené tekutině namočte a nechte osušit. To opakujte po 40 minutách několikrát po sobě. A nebo jednoduše, zalejte ořechy na plechu a nechte ztuhnout. Ořechy zalité na plechu jsem raději ještě v troubě na mírnou teplotu vysušila.

Nejlepší churchkely prý najdeme v kraji vína, v Gruzii je to Kachetie, u nás dozajista jižní Morava :-) Zjednodušená verze na plechu byla výborná, pravda trochu rozdílná od původní churchkely, ale i tak originální a chutná. Když ji nakrájíte na kousky a ozdobíte ořechy, jen tak někdo neodolá. Klasická verze s navlečenými ořechy bude asi náročnější. Hroznová šťáva by se měla vařit několik hodin a ořechy v ní namočené pak nechat schnout zavěšené na slunci. To by se ale s přípravou nemělo otálet a začít dříve, než nastanou mlhavé podzimní dny.

Kdo z mých přátel ochutnal obě varianty, gruzínskou i moji vlastní, lépe si pochutnal na té mojí a to mě potěšilo. Proto bude stačit, když se za touto pochoutkou vydáte na jižní Moravu...